Alai

Hledáte skvělý nápad na dárek k svátku?
Podívejte se na našeho kompletního průvodce dárky od Seinfelda právě teď! Včetně triček, DVD a dalšího sortimentu!

Přepsal „Mazzy“,
Číslo epizody: 074
Datum původního vysílání: Prosinec 09, 1993
Scénář: „Mazzy“, datum vydání: 09: Tom Gammill & Max Pross
Režie: Tom Gammill Tom Cherones
Hostující herci:
Kimberly Norris (Winona)
Sam Lloyd (Ricky)
Carissa Channing (Sylvia)
Ralph Manza (Gepetto)
Al Roker (on sám)
Veralyn Jones (Renee)
Lisa Pescia (Joanne)
Benjamin Lum (pošťák)
Irvin Mosley Jr. (Spike)

Jerryho standup kousek.
JERRY: Vždycky se dá říct, který rok byl nejlepší v životě vašeho otce, protože
se zdá, že ten styl oblékání prostě zamrzne a dojede až do konce,
nebo ne? A není to tak, že by dál nenakupovali, jen se jim
nějak podaří najít nové staré oblečení. Každý otec je jako taková módní časová
kapsle, víte, co myslím. Jako by měli stát na piedestalu a vedle nich
někdo říkat: ‚Tohle bylo v pětašedesátým‘. Pro mě je nejhorší
nakupování kalhot. Nesnáším oblékání a svlékání v té malé místnosti. To, co
muži potřebují, je místo pro nakupování, kam vejdete, u dveří si zkontrolujete kalhoty,
a prostě se projdete po obchodě ve spodním prádle. To by byl nejlepší způsob. Pak byste museli prodavači opravdu lhát. „Potřebuješ pomoct?“ „Ne, jen
jdu na vzduch.“

Elaine a Jerry v obýváku.
JERRY: Jak bys popsal zápach v tomhle domě?“
ELAINE: (čichá) Lupy?“
JERRY: Jo, to k tomu patří. (čichá) Kaše?
ELAINE: Je tu nějaká kaše.
JERRY: Jo. Lupy, kaša, naftalín, levný koberec. Je to pot pourri,
opravdu.
George vejde z kuchyně (?).
ELAINE: Dobře, jdeme, pojď.
GEORGE: Co… jdeš?
ELAINE: Jo. Víš, že jsme neměli hrát ty poslední kuželky, budu mít
zpoždění.
Kramer vchází z koupelny. V
ruce drží nějaké pestrobarevné předměty a v ústech má očividně nepříjemnou pachuť.
KRAMER: Egh. Tohle nejsou bonbóny.
GEORGE: Kramere. ty jsi použil? Tohle jsou mýdla pro hosty! (popadne mýdla
a začne je zkoumat, jestli nejsou poškozená)
KRAMER: No, já jsem host.
GEORGE: Teď se rodiče dozvědí, že jsem měl u sebe lidi.
JERRY: Ty nesmíš mít u sebe lidi?
GEORGE: Nemůžu pořádat žádné večírky, když jsou mimo město. (odchází vrátit
mýdla)
KRAMER: Cože, tohle je večírek?
ELAINE: Už ne. Pojď, vezmi si svůj míč, odcházíme. Jdeme, jdeme.
Jerry, Elaine a Kramer začnou odcházet. George znovu vstoupí a všimne si Jerryho
hrnku na stolku.
GEORGE: (vykřikne) Páni! Kdo ten hrnek položil přímo na nový stolek!“
JERRY: (zvedne ho) Pil jsem kafe, položil jsem ho na stolek.
GEORGE: Ale ty jsi nepoužil podšálek, Jerry, nechal jsi tam skvrnu! (běží do

kuchyně)
KRAMER: Páni. Na každém večírku se vždycky nějaká najde, co?“
George se vrací s hadříkem a začíná utírat skvrnu.
ELAINE: (netrpělivě) No tak!“
JERRY: Co je to za spěch?“
ELAINE: Mám tu lidi.
JERRY: Koho?“
ELAINE: Holky na pokerový večer. Víš, Joanne, Renee, Winona…
JERRY: Eh, eh, ah. Winona tam bude?
ELAINE: Jo. A rozešla se s tím klukem s vitamínem.
JERRY: (se zájmem) Opravdu?
ELAINE: Přimluvím se za tebe.
JERRY: Díky, protože bych opravdu rád… (roztržitě položí šálek kávy zpátky
na stůl)
GEORGE: (křičí) Aaahh!!!
JERRY: Dobře, omlouvám se. Omlouvám se. (Znovu ho zvedne)
GEORGE: Ale Jerry, tohle nepůjde ven!“
JERRY: Prostě přes to dej knížku na stolek.
GEORGE: Moji rodiče nečtou! Budou se divit, co dělá knížka na
stolku!
KRAMER: Hej, hej, hej, hej. Víš, co by byla skvělá kniha na konferenční stolek?
Kniha o konferenčních stolcích! Chápeš to?
ELAINE: Chápu! No tak, jdeme, jdeme. Ahoj Georgi.
GEORGE: Počkej, počkej, počkej, ne tak rychle. Jerry, musíš mě vzít s sebou, aby to bylo hotové.
ELAINE: Teď?!
GEORGE: Ano, teď. Bude to trvat pár dní a naši se vrátí. Musím to mít zpátky dřív než oni!“
ELAINE: Jerry, slíbil jsi, že mě do sedmi odvezeš domů.
KRAMER: Dobře, pojedeme metrem.
JERRY: Tak vidíš. To tě dostane domů včas.
ELAINE: Aha! Metrem? Z Queensu?
JERRY: Dobře, Jerry, jdu si pro kabát.
JERRY: Promiň, Elaine, vynahradím ti to.
ELAINE: Potřebuju si v metru něco přečíst.
JERRY: (podává jí časopis) Tady, přečti si tohle.
ELAINE: (dívá se na něj) TV Guide?

Elaine a Kramer sedí spolu. Elaine si čte TV Guide, Kramer rozvíjí
svůj knižní koncept.
KRAMER: Mám historii konferenčních stolků, celebrit a jejich konferenčních stolků.
Je to přirozené. Tohle je příběh, který se musí vyprávět.
ELAINE: (zabraná do časopisu) Hmm-mmm.
KRAMER: Tak ty si o tom promluvíš se svým šéfem, jo?
ELAINE: (stále nevěnuje pozornost) Hmm-mmm. Hned ráno.
KRAMER: (tleská rukama) Ano, jistě.
TANNOY (V.O.): Další zastávka, Queensboro Plaza.
KRAMER: Aha, Queensboro Plaza. (zavazuje si tkaničky) Tahle zastávka je proslulá svými
gyrosy, chceš taky jeden?“
ELAINE: Jak si chceš něco koupit a včas se vrátit do vlaku?“
KRAMER: No, mají stánek přímo na nástupišti. Gyros je uvařený, zabalený a připravený k odnesení. (vytáhne z kapsy peníze) Tři dolary, žádné
drobné. Chceš jeden?“
ELAINE: (směje se) „Ne, díky.“
KRAMER: Dobře, ale žádné kousky.“
Kramer jde ke dveřím, kde stojí a pošťuchuje se s několika dalšími chlapy
a čeká, až se otevřou. Když se tak stane, všichni ve spěchu vyjdou ven. Elaine dál
studuje televizního průvodce. Naproti sedící chlápek (plešatý, brýle, anorak uvnitř i

venku) jí nabídne propisku.
RICKY: Zvýrazňovač?
ELAINE: Promiňte?
RICKY: Abyste si zvýraznila pořady, které plánujete sledovat.
ELAINE: Aha. Uh, podívej, opravdu (vypadá, že se snaží vyhnout kontaktu), já se jen
snažím číst.
RICKY: Fajn, dobře. Já jen, že jsem ještě nikdy neviděl krásnou dámu, která by četla ‚The
Guide‘ tak daleko od televize. Ty musíš mít televizi opravdu ráda.
Vlak se chystá odjet, dveře se začínají zavírat. Když se tak stane, Kramer se snaží
vstoupit. Dveře se zavřou, zachytí mu ruku na rameni a nechají ho, aby držel
svůj gyros do vagonu.
KRAMER: (vykřikne) Elaine!“
Pasažér, který jde po vagonu, vytrhne Kramerovi gyros z ruky a sedne si
, aby ho snědl. Kramer mu vytáhne ruku a dveře se zabouchnou.
RICKY: Hádám, že tvůj přítel bude muset chytit další vlak.
ELAINE: Není to můj přítel.
RICKY: Není? (zamyšleně) Zajímavé.

Gepetto, majitel obchodu hodnotí stav konferenčního stolku.
JERRY: Hele, možná bych měl Elaine něco koupit.
GEORGE: Proč? Navíc jí dám dárek před
Winonou, jak mi to ublíží?“
GEORGE: „Nemůže ti to ublížit.“
JERRY: A co, co ta věc?“
GEORGE: „Ten indián?“
JERRY: Jo. Víš, něco jako nabídka míru. Roztomilý.
GEPETTO: No, v pondělí ti můžu připravit stůl.
GEORGE: Dobře, ale ne později, protože se vrátí rodiče.
GEPETTO: Nechali tě doma samotného, co?“

Elaine stále sedí s Rickym v televizním anoraku. Ten se probírá televizním průvodcem.
Elaine se tváří, jako by byla raději kdekoli jinde.
RICKY: No jo, vidíš. Zrovna tohle úterý (vymění si místa a sedne si vedle
Elaine) jsi mohla sledovat šest hodin Lucy. Je tam I Love Lucy, The Lucy
Show, Here’s Lucy.
Brzdy se ozvou, když vlak zastaví.
ELAINE: Ach, (nervózní smích) moje zastávka. (dává se na útěk) Sbohem.
RICKY: (za Elaine) Hej, slečno! (mává televizním průvodcem) Na tohle jste zapomněla!
Elaine je pryč. Ricky se podívá na obálku časopisu a uvidí adresu
, na níž je vytištěno F. COSTANZA, 1344 QUEENS BLVD, FLUSHING NY 11353

Gepetto vysvětluje Jerrymu indiána. George sedí a čeká.
GEPETTO: Tyhle už se nevyrábějí. Práce je, všechno se dělá ručně.
(Sylvia vstoupí do obchodu za ním) Trvá to roky, a roky, a… (zpozorní)
Sylvie! Proboha, máš pětačtyřicetiminutové zpoždění!“
SYLVIA: Jo, jo. (k Georgovi, usmívá se) To je tvoje auto?
GEORGE: Ne, to je, to je jeho. (ukazuje na Jerryho)
SYLVIA: Pěkné. Vy jste zřejmě z Manhattanu.
GEORGE: No, on je. Já, ehm, bydlím za rohem.
SYLVIA: Opravdu? Aha, nemyslela jsem si, že v téhle čtvrti bydlí nějací fajn kluci.
GEORGE: (vycítí jeho šanci) No, teď už bydlí. Sousedství se mění.
JERRY: Dobře, beru to.

GEPETTO: Chytrá volba.
SYLVIA: Páni, tys koupil toho indiána? Máte skvělý vkus.
GEORGE: No, my jsme sběratelé. Vidíme krásné předměty a musíme je mít.

Elaine a dívky sedí u stolu a hrají poker.
ELAINE: Vyřadil tě Jack. Pár dvojek
DÍVKY: Aha. (a podobné komentáře)
ELAINE: (vítězoslavně) Ha, ha, ha ha!
Kdosi zaklepe na dveře.
ELAINE: Kdo je to?
JERRY (O.C.):
Elaine vstane, otevře dveře a odhalí Jerryho stojícího vedle velkého
předmětu (indiána) napůl zakrytého černým igelitovým pytlem.
ELAINE: Jerry!
JERRY: Překvapení! (vnáší předmět)
ELAINE: Co je to?
JERRY: No, bylo mi líto dnešního odpoledne, tak jsem ti něco koupil.
ELAINE: Aha, koupil? (k děvčatům) Ach, vy všechny znáte Jerryho?
DĚVČATA: Ahoj, Jerry. (atd.)
JERRY: Ahoj. Ahoj Winono. Rád tě zase vidím.
DÍVKA (NE WINONA): Elaine, máš narozeniny?
ELAINE: Ne.
JERRY: Nepotřebuju důvod dávat dárky, je to moje přirozenost. Rád dělám
lidem radost.
DĚVČATA: To je tak milé. (všeobecný souhlasný šum)
JERRY: Jsi připravená?
ELAINE: Jo.
JERRY: (odhrne tašku, aby odhalil indiána) Ta-da!“
Všude je smrtelné ticho.
JERRY: To je indián z obchodu s doutníky. (k Elaine) Přečti si kartu.
ELAINE: (prohlíží si kartu) (v rozpacích) To je moc hezké. Moc ti děkuju.
JERRY: Přečti to nahlas.
ELAINE: Já, já si to nemyslím.
JERRY: (vezme si od Elaine kartičku) Dnes odpoledne jsme se trochu pohádali.
(čte z kartičky) Zakopeme válečnou sekeru. Vykouříme dýmku míru.
WINONA: (sbírá si věci) Hele, víš, už je pozdě. Opravdu bych měla jít.
ELAINE: Já, ehm, já se ti nedivím, Winono. Já, ehm…
Jerry začne houpat indiánem sem a tam a vydává stereotypní filmový
indiánský popěvek.
JERRY: Hej-já, ho-já, hej-já, ho-já.
Winona odchází a tváří se uraženě.
ELAINE: Zbláznila ses?!“
JERRY: …ho-já. Je to, je to, je to kýč.
ELAINE: Winona je indiánka.
JERRY: Je?“

Sylvia se rozhlíží po obýváku. V pozadí je slyšet nějaký kýčovitý mužský harmonický zpěv.
SYLVIA: Máš velmi neobvyklý vkus.
GEORGE: (podává skleničky) Doufám, že švestkový džus je v pořádku. Je to jediná věc
, kterou jsem měl vychlazenou.
SYLVIA: Dobře.
GEORGE: Omlouvám se za ten zámek na skříňce s alkoholem. Ta kombinace mi musela vyletět z hlavy. Je to mentální blok.
SYLVIA: (ohledně fotky) Aha! To je tvůj syn ve vaně s bublinkami?
GEORGE: (stydí se) Ne, to jsem já.
SYLVIA: Aha. V tvém věku se nevidí moc chlapů, kteří by si nechávali své dětské fotky. (směje se) Líbí se mi to. Je to konzistentní se zbytkem domu.
GEORGE: Ano, je to konzistentní. Snažil jsem se udržet konzistentní
atmosféru v celém domě.
SYLVIA: Co to posloucháme?
GEORGE: The Ray Conniff Singers. (nervózní smích)

SYLVIA: Mmmm, co je to za vůni? Kasha?
GEORGE: To je pot pourri. Můžu vám ukázat hlavní ložnici? (Společně
odcházejí)
Jerry, dole v domě Winona. Mluví na bzučák.
WINONA (O.C.): Winono, tady Jerry Seinfeld.
WINONA: (nechápavě) Jo?
JERRY: Uhm, poslyš, opravdu jsem se cítil špatně kvůli tomu, co se stalo, a opravdu bych se chtěl omluvit. Můžu jít nahoru?“
WINONA: Já půjdu dolů.

KRAMER: Přišel jsem si pro míč.
ELAINE: Je přímo támhle.
KRAMER: No jo, díky. (Vezme si míček) Jo, má kouzelnou rukojeť. Jak myslíš, že jsem dneska uhrál tu dvaadvacítku, co? (vidí indiána) Hej! Odkud se to tu vzalo?
ELAINE: Chceš to?
KRAMER: (nevěřícně) Můžu to mít?! Jestli to chceš tahat do města, je to tvoje.
KRAMER: Aha, tak já to tahat budu.

WINONA: Já jen, že je to pro mě hodně citlivá záležitost.
JERRY: A dobře by mělo být. Myslím, že kdybys se mnou strávil aspoň trochu času,
viděl bys, že jsem na tyhle věci taky velmi citlivý. Neměla bys náhodou hlad?
WINONA: (usměje se) Myslím, že bych si mohla zajít na něco k snědku.
JERRY: Máš ráda čínské jídlo, protože jednou jsem byl v jedné skvělé sečuánské restauraci v téhle čtvrti. Nepamatuji si přesnou adresu… (zahlédne pošťáka
přikrčeného při vyprazdňování schránky) Ehm, promiňte, vy určitě víte, kde je tady v okolí čínská
restaurace.
Pošťák vstane, otočí se a ukáže se, že je Číňan. Urazí se.
Pošťák: Proč to musím vědět? Protože jsem Číňan? Myslíte si, že vím, kde jsou všechny
čínské restaurace? (nasadí otřepaný čínský přízvuk) Aha, zeptejte se ctihodného
Číňana na rocation of lestaulant.
JERRY: Ptal jsem se, protože jste pošťák, měl byste znát okolí.
MAILMAN: Ahoj, Američane Joe. Kudy k hamburgeru, ke stánku s hotdogy? (bouřlivě
odchází)
JERRY: To jsem nevěděl…
WINONA: Víš, už je pozdě. Asi bych měl jít domů.
JERRY: Já, to jsem netušil.
Kolem projíždí taxík. Kramer se vykloní z okna spolu se špičkou indiána.
KRAMER: (křičí) Hej, Jerry! (udeří dlaní do dveří taxíku) Podívej, co mám!“
(začne dělat válečné houkačky)
Winona se opět tváří uraženě. Jerry je umrtvený a nenajde nic, co by na to řekl.
Winona vtrhne zpátky do budovy.

George a Jerry vracejí stůl.
GEORGE: Vypadá to docela dobře.
JERRY: Jo, odvedli dobrou práci.
Pokládají různé ozdoby zpátky na stůl.
GEORGE: Jo, myslím, že to nepoznají.
JERRY: Víš, já to nechápu. Není dovoleno ptát se Číňana, kde je
čínská restaurace! Nejsme už všichni trochu přecitlivělí? Když se mě někdo zeptá, kudy je Izrael, tak přece nevyletím z kůže.
GEORGE: Takže, jak to vlastně je s tou…
JERRY: Aha, už se trochu uklidnila. Dneska jsem s ní mluvil. Vlastně se s ní dneska večer uvidím.

GEORGE: Aha, skvělý.
JERRY: Jo, ale je mi to trochu nepříjemný. Bojím se, abych neudělal další
chybu.
GEORGE: Ale no tak.
Otevřou se vchodové dveře a vejdou Georgovi rodiče.
ESTELLE: Tak co? Ahoj, ahoj!
GEORGE: (neupřímně) Ach, ahoj, jsi doma. Ahoj.
ESTELLE: Aha, dům vypadá moc hezky.
GEORGE: Jo, hm.
FRANK: Kde je pošta? Ahoj, Jerry.
JERRY: Ahoj.
GEORGE: Tak jaká byla cesta?
ESTELLE: Ahoj:
FRANK: Je něco špatného na tom, když dostanete stvrzenku v mýtné budce? Jdu nahoru. (odchází do ložnice)
FRANK: (prohlíží si poštu) Tahle hromádka by měla být větší, kde je TV Guide?
GEORGE: Jaký TV Guide?
FRANK: Chybí mi TV Guide svazek čtyřicet jedna, číslo třicet jedna.
JERRY: Ehm, Elaine si ho vzala na čtení do metra.
FRANK: Elaine si ho vzala?
GEORGE: Nevěděl jsem, že si ho vzala!
JERRY: Počkej, je dva týdny starý.
FRANK: (křičí) Jak jsi ji mohl nechat vzít TV Guide?!
GEORGE: (k Jerrymu) On je sbírá.
JERRY: Ty sbíráš TV Guide?
FRANK: Ta ženská má ale drzost. Vejít mi do domu a ukrást můj sběratelský kousek!
ESTELLE: (křičí) Panebože! (vejde a v ruce drží malý balíček) Tohle bylo v naší posteli.
FRANK: (vezme balíček) Co to je? (obviňuje George) Profylaktický
obal?!
ESTELLE:
GEORGE: Nevím, ehm…
JERRY: Uvidíme se později. (odejde s nevhodným spěchem)
FRANK: Ty jsi měl sex na naší posteli?!
GEORGE: Ano!
ESTELLE: (prosebně) No, moje postel je moc malá.
FRANK: Tvoje postel je moc malá? Jsem pryč dva týdny a ty z našeho domu uděláš,
na Bourbon Street!
ESTELLE: O čem to mluvíš?
ESTELLE: Kde budu spát? Tam nemůžu spát!
GEORGE: Samozřejmě, že můžeš.
ESTELLE: Cože? Nemůžu! (Nemůžu!
FRANK: To je ono! Máš domácí vězení!
GEORGE: (nevěřícně) Nemůžeš mi dát domácí vězení, jsem dospělý muž.
FRANK: Chceš tu bydlet? Respektuj pravidla našeho domu. (křičí) Máš
zaracha!

Jerry se posadí na gauč. Vchází Winona s jejich bundami.
WINONA: Tak kam půjdeme na jídlo?“
JERRY: Myslel jsem, že bychom se mohli najíst v Gentle Harvest.
WINONA: Ou, to místo miluju, ale obvykle je tam plno. Můžeme sehnat stůl?
JERRY: Neboj se. Udělal jsem rezervaci… (zarazí se)
WINONA: Co jsi zařídil?
JERRY: Já, já, já jsem zařídil vhodné ubytování. A pak, Knick
lístky, místa na podlaze.
WINONA: Jak jsi je sehnal?
JERRY: Sehnal jsem je na ulici, od skalního… (znovu se zarazí) Jeden z těch chlápků.
WINONA: Jakých chlápků?
JERRY: Víš, těch, co prodávají lístky na vyprodané akce.
WINONA: Aha.
JERRY: Počkej chvilku, ty máš televizního průvodce Marka McEwana.
WINONA: To je Al Roker.
JERRY: No jo, oba jsou to buclatí rosničkáři. Taky se mi pletou Dom Deluise a Paul

Prudhoe. Mohl bych si vzít tohle?
WINONA: Jasně, vezmi si to.
JERRY: Díky.

Jerry vstupuje s televizním průvodcem.
JERRY: Takže Winona měla televizního průvodce. Říkal jsem ti, že ti to vynahradím.
ELAINE: Aha, takže pan Costanza byl pěkně naštvaný, co?
JERRY: Jo. Málem jsi mu zničil životní dílo.
ELAINE: On sbírá (drží časopis) tohle?
JERRY: Jo.
ELAINE: Páni! Dobře, tak já osobně vyrazím do Queensu a doručím mu jeho Al
Roker TV Guide.
JERRY: Co uděláš s tím, co jsi vzal?“
ELAINE: Nevím.

Ricky sedí u stolu v pokoji, který vypadá jako pokoj nepořádného teenagera. Stříhá
nůžkami televizního průvodce. Pobrukuje si při tom znělku písničky
I Love Lucy.

Vchází Kramer.
ELAINE: Ahoj.
KRAMER: Jo, Elaine, co říkal?
ELAINE: Co říkal? Neřekl jsi mu o té knize na stolek?
ELAINE: Uhmm…
KRAMER: Jo, neřekl jsi mu to, že ne?
ELAINE: Kramere, to je tak hloupý nápad. Bylo by mi (zvýší hlas, když Kramer
pronáší svou repliku) úplně trapný s tím přijít…
KRAMER: (současně) Počkej, na obálce jsem…
ELAINE: Bylo by mi trapný s tím přijít.
JERRY: Myslel jsem, že je to docela dobrej nápad. Je to o kávových stolcích, je to na
kávovém stolku.
KRAMER: Jo, jasně, jasně, a na obálce je zabudovaný podtácek. (cvakne
jazykem) Dobře, tak já už půjdu.
JERRY: Kam jdeš?“
KRAMER: No, půjdu do obchodů s doutníky. Uvidím, jestli se mi podaří prodat toho
Indiána.
JERRY: Mého Indiána?
KRAMER: Víš, myslím, že má nějakou cenu. Je to kýč. (cvaknutí jazykem)
Odchází.

George a Frank před televizí. Franka stále trápí ten televizní průvodce
incident. George je zhroucený na pohovce a vypadá ztrápeně.
FRANK: Jak můžeš jen tak přijít do domu a vzít si TV Guide? Jak může
očekávat, že se budeš dívat na televizi? (zazvoní u dveří) To ji mám jen tak zapnout a
bezcílně bloudit po ciferníku?“
Estelle otevře dveře. Když je otevře, najde venku Rickyho, který drží něco, co
vypadá jako kytice květin.
RICKY: Ahoj. Je Elaine doma?
ESTELLE: Elaine Benesová? To je kamarádka mého syna.
FRANK: (křičí) A v tomhle domě není vítaná!
RICKY: (vstoupí) Aha, protože jsem jí dal takový zvláštní dárek. ‚Kay, je to
kytice z papíru z jejího televizního průvodce.
FRANK: (křičí) To je můj televizní průvodce! Roztrhaný na kusy! To ti dala ona?!“
RICKY: (vidí televizi) Hele, to se díváš na Zónu soumraku?“
GEORGE: Jo.
RICKY: Tak tohle je dobrý.

Elaine jede metrem do Queensu.
TANNOY (V.O.): „To je dobrý:
Elaine napadne myšlenka.
ELAINE (V.O.):
Příští zastávka, Queensboro Plaza: Mmm, gyros.
Vyskočí a jde ke dveřím. U východu si prohlíží ženu vedle sebe. Když se dveře otevřou, odstrčí ženu stranou a vyrazí ven jako první.

Jerry nalévá v kuchyni sklenice Perrieru, zatímco se Winona rozhlíží kolem.
WINONA: Líbí se mi u vás. Je to tu velmi nenápadné.
JERRY: No, proč bych se měl domnívat. Nikdy nic nepředpokládám. Vede to k domněnkám.
WINONA: (směje se) A mimochodem. Ten TV Guide, co jsem ti dala, potřebuju zpátky.
JERRY: Proč?
WINONA: No, dělám reportáž o menšinách v médiích a chtěla jsem použít
ten rozhovor s Alem Rokerem.
JERRY: No, už je pozdě. Dal jsem ho Elaine a ta už je na cestě, aby ho
dala Georgovu otci.
WINONA: Jerry, opravdu ho potřebuju zpátky. Je to, je to moje.
JERRY: Nemůžeš mi něco dát a pak si to vzít zpátky. Chci říct, co jsi…
(chytá se)
WINONA: Co?
JERRY: Člověk, který…
WINONA: Člověk, který co?
JERRY: No, člověk, který něco dá a pak je nespokojený a
přeje si, aby to, aby to nikdy neudělal uh….
WINONA: A?“
JERRY: …dát, dát to člověku, kterému to původně dal.
WINONA: Myslíš jako indiánský dárce?“
JERRY: Promiň, tenhle termín neznám.

Elaine jí gyros. Přitom jí, nikým neviděna, kape šťáva ze sendviče
na TV Guide v její tašce.

Frank a Ricky se probírají Frankovou sbírkou TV Guide. Konferenční stolek
je pokrytý krabicemi časopisu.
RICKY: Nejraději mám speciální podzimní předprázdninová čísla.
FRANK: Ta. Ty si schovávám od začátku.
Zazvoní zvonek u dveří.
RICKY: Tyhle stojí jako, hodně peněz.
Estelle otevře dveře a najde Elaine.
ESTELLE: Ahoj, Elaine!
ELAINE: Ahoj. (vejde)
RICKY: (vyskočí na nohy) Elaine! Ahoj! Vypadáš úžasně.
Elaine vypadá nervózně a překvapeně.
FRANK: Proč jsi mi vzal televizního průvodce?
ELAINE: (smířlivě) Je mi to moc líto, pane Costanzo, ale podívejte. Podívejte, já
jsem vám přinesla další. (podává ho)
RICKY: Tohle jsem udělal pro tebe.
ELAINE: (neochotně ho přijímá) Ach, děkuji.
FRANK: (prohlíží si časopis) Co je to? Máš na něm skvrny! Co jsi to sakra udělala?“
RICKY: „Hele, takhle s ní nemůžeš mluvit.“
FRANK: (křičí) Budu s ní mluvit, jak budu chtít!“
RICKY: „Pojď, Elaine, jdeme.“
Když Ricky přejde k Elaine, zachytí nohou o stolek. Ten se
vahou sbírky TV Guide převrátí a s rachotem spadne.
ESTELLE: „Co se stalo?

Kramer stojí vedle indiána v obchodě s doutníky a snaží se odvést
prodejní práci. Chlapík za pultem se netváří nijak ohromeně. V
pozadí si prohlíží pan Lippman.
KRAMER: Já tomu nerozumím. Jak můžeš mít obchod s doutníky a nemít tam indiána?“
„To se nesluší.
SPIKE: Dám ti za to krabici Coronas.
KRAMER: Zapomeň na to.
LIPPMAN: Ehm, promiňte. Prodáváte toho indiána?
KRAMER: Jo, jo.
LIPPMAN: Právě si předělávám kancelář v jihozápadním motivu a tohle by bylo perfektní. Dám ti za to pět set dolarů?

KRAMER: Giddyup.
LIPPMAN: Jo? Mohl byste mi to pomoct donést do mé kanceláře, jsem hned vedle.
Pendant Publishing.
KRAMER: Pendant Publishing? Giddyup again.

Kramer sedí na židli před stolem a kouří doutník. Vchází Elaine.
ELAINE: Pane Lippmane. Omlouvám se, byla jsem v Queensu ehm… (vidí Kramera) Kramere!
KRAMER: Jo, ahoj Elaine.
ELAINE: Co tady s tím děláš?
KRAMER: Aha, no, to je obchodní transakce.
LIPPMAN: (vchází, kouří doutník a má v ruce hrst peněz) Poslyš ehm, drobná
hotovost měla jen desítky a dvacky. (podává hotovost Kramerovi) Jen si to přepočítej.
KRAMER: Jo, určitě to tu všechno je. (strčí si je do kapsy) Víš, že jsem
zrovna obdivoval tvůj stolek támhle na chodbě.
LIPPMAN: Líbí se ti, co? Nechal jsem si ho vyrobit na zakázku v Santa Fe.
KRAMER: Nebude ti vadit, když ho použiju ve své knize?
LIPPMAN: V jaké knize?
KRAMER: No, dělám knihu o konferenčních stolcích.
LIPPMAN: O konferenčních stolcích?
Elaine se tváří skepticky.
KRAMER: Hm.
LIPPMAN: To je fantastické. (Elaine se zatváří ohromeně) Kdo je tvůj vydavatel?
KRAMER: No, pořád to obcházím.
LIPPMAN: Jo? (k Elaine) Vidíš, to je přesně ten nápad, se kterým bys měl
přijít. Co tady vlastně celý den děláš?
ELAINE: No, já (nezřetelně) …rukopis, který jsem…
LIPPMAN: (ignoruje Elaine) Bože, ten Ind opravdu dotváří místnost. Nezdá se ti to
?“
Elaine vypadá nemocně.

Estelle ukazuje stolek Sylvii.
SYLVIA: Tenhle stolek znám, patří Georgi Costanzovi.
ESTELLE: Je můj. Jsem jeho matka.
SYLVIA: Ach, George jsem už dlouho neviděla. Musí hodně pracovat.
ESTELLE: George nepracuje. Je to flákač. Proto bydlí u nás doma.
SYLVIA: Opravdu?“

Jerry a Elaine sedí spolu ve vlaku. Elaine se stále tváří nešťastně. Jerry
má v ruce výtisk televizního průvodce.
JERRY: Nevím, proč nás to nenapadlo dřív. Prostě bychom mohli zavolat do TV
průvodce.
ELAINE: Já nevím.
JERRY: No, to by měl pan Costanza velkou radost. (podává časopis
Elaine)
ELAINE: Asi jo.
JERRY: Co se děje? Dostala jsem za úkol pracovat na Kramerově
knize o kávě.
JERRY: To je dobrý nápad, Elaine.
TANNOY (V.O.):
Jerry: To je dobrý nápad, Elaine:
JERRY: Dáš si gyros?
ELAINE: To asi ne.
Jerry vyskočí, vyběhne ze dveří a protlačí se kolem ostatních cestujících.

Elaine sedí sama na svém místě. Jerry se snaží nastoupit do vagonu právě ve chvíli, kdy se
dveře zavírají. Zavřou se za jeho rukou a uvězní ji.
JERRY: Elaine!“
Chlapík, který prochází vagónem, vytrhne Jerrymu z ruky gyros, právě když
Jerry vyprostí ruku. Posadí se naproti Elaine a chystá se jíst.
AL ROKER: Hádám, že tvůj přítel bude muset chytit další vlak.
ELAINE: Není to můj přítel.
AL ROKER: Není? Zajímavé. (široce se usměje)
Elaine se mihne poznání. Zvedne televizního průvodce a zjistí, že
chlap naproti ní je tentýž, který je vyobrazen na obálce, Al Roker. Znovu se podívá
na skutečného chlápka a ten má přesně stejný výraz jako na obrázku na
obálce.

Další Jerryho standup.
JERRY: Jako dítě jsem se vždycky těšil, až přijde ten nový TV Guide. Nějak
když je ta obálka pěkně rovná, vypadá to, že jsou v ní dobré čerstvé televizní pořady
. Pak, jak týdny ubíhají, začneš TV Guide nenávidět. Všechny pořady
smrdí. Všechno je zmačkané a potrhané od toho, jak na nich někdo sedí a hází je
po místnosti. TV Guide se vždycky hodí, nikdy se nepředá, jinému člověku.
Je to nejodhazovanější čtení na světě. „Kde je TV Guide? (napodobuje
házení) „Tady je. Víš, že vzadu v TV Guide mají telefonní
číslo, devadesát pět centů za minutu, dají ti odpovědi na křížovku v TV
Guide? Moje otázka zní, když neumíte vyluštit křížovku v TV Guide
, kde jste přišel na devadesát pět centů?“
.