Alai

Kdysi dávno žila osoba jménem Geppetto. Byl starý a žil sám. Neměl vlastní rodinu.

Geppetto byl truhlář. Rád vytvářel věci ze dřeva. Jednoho dne ho napadlo vyrobit ze dřeva loutku. Řekl si: „Udělám malého chlapce a budu mu říkat ‚Pinocchio‘.“

Nejprve Geppetto vyrobil dřevěné nohy a ruce. Poté vyrobil tělo a k němu přiložil ruce a nohy. Nakonec vyrobil hlavu malého chlapce. Geppetto vyrobil Pinocchiovy oči, ústa a nos. Poté mu vyrobil uši. Geppetto pracoval na své dřevěné loutce celý den i noc. Říkal si: „Kéž by byl Pinocchio opravdový chlapec.“

Gepettovo přání vyslyšela víla. Rozhodla se, že jeho přání splní a dřevěnou loutku oživí. Řekla Pinocchiovi: „Musíš slíbit, že budeš hodný a poctivý chlapec.“ Pinocchio se na ni usmál.

Druhý den měl Geppetto velkou radost, že Pinocchio mluví. Svého dřevěného syna měl velmi rád. Geppetto se usmál. „Teď už můžeš chodit do školy s ostatními malými chlapci!“. Ve škole Pinocchio viděl, že všechny ostatní děti mají opravdové ruce a nohy. Nebyly ze dřeva. Byl jiný.
Pinocchiovi se ve škole nelíbilo. Nerad dělal domácí úkoly. Jeho paní učitelka se ho zeptala: „Kde máš domácí úkoly, Pinocchio?“ Pinocchio odpověděl: „Nevím,“ odpověděl. Ten zalhal: „Sežrala ho velryba.“ Pokaždé, když zalhal, prodloužil se mu nos.

Pinocchiovi se nelíbilo, že je jiný než ostatní chlapci. Jednoho dne se rozzlobil a strčil do jiného chlapce. Paní učitelka se ho zeptala: „Ty jsi do něj strčil, Pinocchio?“ „Ano,“ odpověděl Pinocchio. Pinocchio zalhal: „To jsem nebyl já.“ Pokaždé, když zalhal, prodloužil se mu nos.

Jednoho dne se Pinocchio rozhodl, že se před svým učitelem schová. Schoval se do velké krabice na hračky, ale nemohl se dostat zpátky. Křičel: „Pomozte někdo mel!“. Objevila se víla. „Proč se schováváš, Pinocchio?“ zeptala se víla. Pinocchio začal lhát. Jeho dřevěný nos se stále prodlužoval. Jeho nos se prodloužil jako větev stromu.

Víla se rozhodla Pinokiovi naposledy pomoci. Vysvobodila ho.
Pinocchio vyšel z krabice s hračkami. „Proč ses schovával v krabici na hračky, Pinocchio?“ zeptala se ho učitelka. Pinocchio řekl pravdu: „Nelíbí se mi, že jsem jiný než ostatní.“ Paní učitelka se usmála a řekla: „Všichni se od sebe lišíme. To dělá svět zajímavým místem k životu.“ Pinocchio se rozhodl, že být jiný není tak špatné. Začal si hrát s ostatními dětmi.

Pinocchio se vrátil domů ke Gepettovi. Pinocchio vyprávěl Gepettovi o svých nových kamarádech ve škole. Víla viděla, jak se Pinocchio změnil. Rozhodla se, že ho promění ve skutečného chlapce. Pinocchio a Geppetto žili šťastně až do smrti.