Jak krásné je milovat, jak krásné je chtít, ale ještě krásnější je, když to umíte opětovat! Tento výraz Ricarda Arjony nás vede k zamyšlení, zda amar a querer nejsou synonyma.
Lingvistka Ivonne Bordeloisová ve své knize Etimología de las pasiones (2005) upozorňuje, že querer pochází z latinského quaerere, což původně znamená „toužit, mít, hledat“, tedy má odstín vlastnictví. Naproti tomu slovo amar (z latinského amāre) označuje absolutní oddanost a oběť.
Tyto etymologické významy se shodují s pořadím, v jakém se jednotlivé významy obou slov objevují v Diccionario de la Real Academia Española (2001). První význam slova querer je přitom ‚toužit, toužit‘ (což je nuance vlastnictví, která se shoduje s tím, na co poukazuje Bordelois), druhý význam je ‚milovat, mít náklonnost, vůli nebo sklon k někomu nebo něčemu‘; ostatní významy se vzdalují od vztahu se slovem amar.
Milovat je definováno spíše jako ‚mít někoho nebo něco rád‘; láska zase znamená mimo jiné ‚intenzivní cit člověka, který, vycházeje z vlastní nedostatečnosti, potřebuje a hledá setkání a spojení s jinou bytostí‘.
Můžeme jistě potvrdit, že mezi oběma slovesy existují významové rozdíly. Ve větě: Quiero un chocolate (s významem „toužit“) nemůžete quiero nahradit slovem amo. I když se querer shoduje s významem slova amar v jednom z jeho významů: ‚milovat někoho nebo něco‘. Stojí za povšimnutí, že na základě etymologie obou slov znamená amar původně ušlechtilý cit vůči druhému. Možná to vysvětluje neužívaný význam slova amar jako querer.
Závěrem lze říci, že querer a amar lze použít jako synonyma pouze tehdy, když se týkají mezilidských vztahů, tj. jde o kontextová synonyma (slova, která mají v určitých komunikačních situacích stejný nebo velmi podobný význam); např. ve větách: Miluji své děti a chci své děti; miluji a chci mají stejný význam. Podobně je tomu ve slovech Te amo a Te quiero, i když pro většinu mluvčích je amar intenzivnější výraz než querer. Pro všechno, co bylo řečeno, letos 14. února, když řekneme te amo nebo te quiero, sémanticky jsme vyjádřili totéž, protože v tomto kontextu jsou amar a querer synonyma.
Paola Celi Arellano
Universidad de Piura
-
Francisco Corrales Wendler říká:
Vždy jsem rozlišoval význam a aniž bych to věděl, používal jsem je správně. Děkuji!!!!
-
Andrehina říká:
Podle mého názoru se domnívám, že přestože se jedná o synonyma; každé slovo vyjadřuje něco podobného, některé bude obsahovat podobný, ale ne stejný význam, takže například:
Spát: Akt spánku.
A některá synonyma: ospalost, siesta, kývání, kóma, narkóza.
Somnolence: Touha spát.
Siesta: Čas vyhrazený pro spánek nebo odpočinek po jídle.
Siesta: Čas vyhrazený pro spánek nebo odpočinek po jídle.
Cabezada: Nedobrovolný pohyb záklonu hlavy, který dělá člověk, který spí, aniž by si lehl.Jakkoli si mohou být podobné, někteří mají tendenci přidávat něco dalšího, co by bylo takříkajíc jejich kořenem.
Takže si myslím, že když řekneme „miluji tě“ nebo „miluji tě“, nevyjádříme tím totéž.
Enriqueta říká:
Velmi dobrý článek, gratuluji
Maria říká:
Velmi dobrý článek, gratuluji
Emilio Vega říká:
Milý (as), budu k tobě upřímný. Za 66 let svého života jsem vyslovil „querer“ ve všech jeho podobách a odstínech, ale „amar“ jsem použil jen velmi málokrát. Tohoto slova si vážím natolik, že se ho neodvažuji příliš používat. Láska, láska sama o sobě, je nejvznešenějším citem ze všech. Řekl bych, že je to samotný cit, nejvyšší oběť, nezištná snaha, aby druhý člověk nebo věc byli dobře milováni, a to zbytečně!
KritiKon říká:
Emilio, máš pravdu v tom, co říkáš. Ale řekněte nám, opravdu, mezi domovem, nemáte rádi své staré boty a není to tak, že byste neměli rádi (milovat) ty nové. Ty ještě nemiluješ.
Jak složité je definovat rozdíl mezi milovat a chtít, ne?Darwin říká:
Láska a chtít není totéž .jak říká v písni Jose Jose .milovat znamená trpět.Milovat znamená užívat si
Felipe říká:
Lásku nelze vysvětlit slovy
Anonym říká:
Co takhle analyzovat querer a amar z hlediska jejich antonym?
Carlos GN říká:
Normálně jsou city (láska, nenávist, pohrdání atd.) jsou charakteristicky nevyjádřitelné, ale mluvčí vždy hledá způsob, jak je vyjádřit pomocí diskurzivních prostředků (rétorických nebo literárních figur), jako jsou metafora, přirovnání, alegorie, syžet, perifráze a mnoho dalších, které se vyskytují nejen v literatuře, ale i v hovorové řeči.
.