Bukální aspekt
Z bukálního aspektu je tvar korunky prvního premoláru dolní čelisti oboustranně téměř symetrický (viz obrázky 10-2, 10-7, 10-8 a 10-9). Střední bukální lalok je dobře vyvinutý, což má za následek velký, špičatý bukální špičák. Mezilalokový hřeben je kratší než distální hřeben.
Kontaktní plochy jsou z tohoto hlediska široké; jsou téměř na stejné úrovni mezilokálně i distálně, přičemž tato úroveň je o něco více než polovina vzdálenosti od krčkové linie ke špičce třenového zubu. Měření meziodistálně u cervikální linie je malé ve srovnání s měřením u kontaktních ploch.
Z bukálního aspektu je korunka zhruba lichoběžníková (viz obrázek 4-16, C). Krčkový okraj je reprezentován nejkratší z nerovných stran.
Korunka vykazuje malé zakřivení na krčkové linii z bukální strany, a to z důvodu mírného zakřivení krčkové linie na meziální a distální ploše zubu. Hřeben zakřivení cervikální linie bukálně se přibližuje ke středu kořene bukálně.
Meziální obrys korunky je rovný nebo mírně konkávní nad cervikální linií až k místu, kde se spojuje se zakřivením meziální kontaktní plochy. Střed kontaktní plochy mesiálně je okluzní vůči cervikální linii, což je vzdálenost rovnající se o něco více než polovině délky korunky. Obrys meziálního svahu bukálního třmínku obvykle vykazuje určitou konkávnost, pokud opotřebení nezastřelo původní tvar.
Hrot bukálního třmínku je špičatý a ve většině případů se nachází trochu meziálně od středu korunky bukálně (viz obrázek 10-9, 3, 7, 8 a 9). Mandibulární špičák má stejnou charakteristiku ve větší míře.
Distální obrys korunky je mírně konkávní nad krčkovou linií až do místa, kde splývá se zakřivením popisujícím distální kontaktní plochu. Toto zakřivení je širší než zakřivení popisující mezální kontaktní plochu. Distální svah bukálního zubního krčku obvykle vykazuje určitou konkávnost.
Krček korunky prvního premoláru dolní čelisti je meziodistálně úzký ve srovnání se šířkou korunky v kontaktních oblastech.
Kořen tohoto zubu je o 3 nebo 4 mm kratší než kořen špičáku dolní čelisti, ačkoli obrys bukální části kořene se velmi podobá obrysu špičáku.
Bukální plocha korunky je konvexnější než u čelistních premolárů, zejména v krčkové a střední třetině.
Výrazný je vývoj středního bukálního laloku, který je zakončen špičatým bukálním špičákem. Mezi třemi laloky jsou často patrné vývojové prohlubně (viz obr. 10-9, 2, 3, 8 a 10).
Souvislý hřeben od krčkového okraje ke špičce třenového zubu se nazývá bukální hřeben.
Sklovina bukální plochy korunky je obecně hladká a nevykazuje žádné vývojové rýhy a málo vývojových linií. Pokud jsou přítomny, jsou vidět jako velmi jemné horizontální příčné linie v cervikální části.
.