Abstrakt
Úvod/Cíle: Hyperviskozita spermatu (SHV) je jedním z významných faktorů podílejících se na špatné kvalitě spermatu a mužské neplodnosti. Vede také k velkým problémům při technikách asistované reprodukce a procesu oplodnění in vitro. Ačkoli se o vlivu SHV na kvalitu spermií, míru oplození a mužskou neplodnost široce uvažuje, molekulární a buněčné mechanismy těchto abnormalit nejsou dobře známy. V tomto přehledu jsme se zaměřili na navrhované buněčné a molekulární mechanismy SHV na mužský reprodukční systém, význam oxidačního stresu (OS) a mechanismy, kterými SHV vyvolává OS a poškození dalších antioxidantů. Metody: Bylo provedeno vyhledávání v databázích PubMed/Medline a EM-BASE s použitím klíčových slov: „hyperviskozita spermatu“, „oxidační stres“ a „mužská neplodnost“. Závěr: Výsledky: OS vyvolaný reaktivními formami kyslíku lze považovat za hlavní mechanismus u pacientů s hyperviskozním spermatem, který je spojen s fragmentací DNA, peroxidací lipidů a rozpadem membrán spermií, apoptózou, vyčerpáním antioxidantů a následně špatnou kvalitou spermií a mužskou neplodností. Antioxidační terapie proto může zlepšit hlavní patologické účinky hyperviskozního spermatu, zejména oxidační poškození a zánět, na kvalitu a funkci spermií. K potvrzení těchto výsledků a porovnání účinků různých antioxidantů, jako je N-acethyl-cystein a kurkumin, na problém plodnosti u pacientů s hyperviskozním spermatem jsou nezbytné další randomizované kontrolované studie.
© 2019 The Author(s) Published by S. Karger AG, Basel
Úvod
Neplodnost je v současnosti považována za jeden z významných zdravotních problémů párů na celém světě. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují parametry a funkci spermií a následně mužskou plodnost . Genetické abnormality, molekulární mutace, hormonální defekty, poruchy spermatogeneze, nedostatek některých stopových prvků a vitamínů ve výživě, obstrukční problémy a strukturální poškození, jako je varikokéla, činitelé životního prostředí a životní styl se řadí do skupiny oblíbených faktorů, které ovlivňují funkci lidských spermií a proces oplození .
Semenná hyperviskozita (SHV), která se vyznačuje hustým a sraženým vzhledem, je stav, který ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti lidské semenné tekutiny . Sperma s normální viskozitou hraje rozhodující roli pro funkci spermií a proces oplodnění. Usnadňuje vstup spermií do cervikálního hlenu , udržuje rychlost plavání spermií po průniku hlenovým perem, reguluje rozložení povrchových nábojů na membráně spermií během procesu zrání , zabraňuje reakci peroxidace lipidů a udržuje integritu chromatinu spermií . SHV je pravděpodobně způsobena dysfunkcí, infekcí a zánětem mužských přídatných žláz nebo imunitního systému . Nedávné studie uvádějí, že SHV se vyskytuje u 12-29 % ejakulátů a lze ji považovat za hlavní příčinu mužské neplodnosti . Bylo prokázáno, že se podílí na špatné pohyblivosti spermií a kvalitě spermatu a také na špatných výsledcích při oplodnění in vitro . Ačkoli jsou patogenní aspekty SHV nyní objasněny, přesný mechanismus, jakým je hyperviskozní sperma spojeno s abnormálními spermiemi a mužskou neplodností, stále není jasný. Změněná pohyblivost spermií, technické potíže při oplodnění in vitro, zánět, oxidační stres (OS) a změny stopových prvků jsou hlavními navrhovanými mechanismy vlivu SHV na mužskou neplodnost (obr. 1). V následujících částech se budeme zabývat těmito navrhovanými mechanismy, při kterých SHV vyvolává zhoršenou spermatogenezi a mužskou neplodnost.
Obr. 1
Navrhované mechanismy vlivu hyperviskózního spermatu na špatnou kvalitu spermií a mužskou neplodnost. SHV snižuje kvalitu spermií a míru oplození prostřednictvím několika mechanismů, mezi které patří: zhoršení motility spermií, zvýšený počet zánětlivých cytokinů a leukocytů, zvýšená produkce ROS a OS, snížené vychytávání Zn, zhoršení antioxidantů v seminální plazmě, změny některých stopových prvků a apoptóza. OS vyvolaná nadprodukcí ROS a poškozením antioxidantů je hlavním mechanismem SHV, který je spojen s oxidací DNA spermií, peroxidací membránových lipidů a následně špatnou kvalitou spermií.
Motilita spermií
Narušení normálního pohybu spermií je považováno za jeden z významných mechanismů, kterými SHV vede k neplodnosti mužů . Četné studie prokázaly, že SHV je spojena se sníženou pohyblivostí spermií v důsledku záchytného účinku hyperviskozního spermatu . To přispívá k patogenezi různých forem astenozoospermie a mužské neplodnosti . Nedávné studie zjistily významnou negativní korelaci mezi SHV a motilitou spermií, stupněm motility, celkovým počtem pohyblivých spermií a vitalitou spermií . Normální pohyblivost spermií je rozhodujícím faktorem pro vstup spermií do cervikálního hlenu, interakci spermie s vajíčkem a proces oplodnění. Proto hyperviskózní sperma uvězňuje spermie ve vláknité nebo hlenovité hmotě a brání jejich normálnímu postupu ženským pohlavním ústrojím.
In vitro fertilizace
Jelikož má semenná plazma důležitou roli v událostech vedoucích k oplodnění, může SHV vést také ke komplikacím in vivo a in vitro, které mají negativní důsledky v podmínkách asistované reprodukce . Hyperviskozní sperma způsobuje určité potíže při správné separaci spermií a jejich počtu. Uvádí se, že SHV je spojena se špatným výsledkem řízené ovariální hyperstimulace a intrauterinní inseminace . Snižuje míru oplodnění u pacientů podstupujících programy in vitro fertilizace . SHV může také vést k určitým technickým obtížím při manipulaci se vzorky spermatu při použití Percollových gradientů k přípravě spermií pro oplodnění in vitro .
Defektivita příjmu zinku
SHV, která je způsobena hypofunkcí semenných váčků, může vést ke zvýšenému podílu prostatické tekutiny, která obsahuje zinek (Zn) . Zinek v seminální plazmě pochází především z prostaty a může odrážet funkci prostatického sekretu . Zvýšená hladina zinku při absenci ligandu zinku v semenných váčcích může inhibovat dekondenzaci chromatinu spermií, což může vést k nestabilitě chromatinu . Nedávné studie uvádějí zvýšené defekty v integritě a balení chromatinu u pacientů s hyperviskózním spermatem . Špatné balení nebo integrita chromatinu je spojena s poškozením DNA spermií a zvýšeným rizikem neplodnosti a výsledku těhotenství . Kromě toho má zinek antioxidační vlastnosti a hraje roli kofaktoru pro různé antioxidanty, jako je Cu/Zn-superoxid dismutáza . Vzhledem k antioxidačním vlastnostem zinku může snížený příjem zinku u pacientů s HSV vést k OS a následně k poškození DNA spermií, peroxidaci membránových lipidů, apoptóze a špatné kvalitě spermatu .
Změny stopových prvků
SHV nejenže stimuluje nadprodukci reaktivních forem kyslíku (ROS) a oxidační poškození indukcí zánětu, ale také vede ke změnám obsahu fruktózy, kyseliny askorbové, vápníku a zinku v seminální plazmě, které následně negativně ovlivňují funkci spermií nebo oplozovací schopnost spermií . Mahran a kol. zaznamenali významnou negativní korelaci mezi SHV a hladinami fruktózy, kyseliny askorbové, zinku a vápníku v seminální plazmě. Pozorovali také, že zvýšená hladina leukocytů negativně koreluje s koncentrací kyseliny askorbové, fruktózy, zinku a vápníku. V jiné studii Gonzales et al. zaznamenali u pacientů s SHV snížené hladiny fruktózy. Tyto stopové prvky jsou nezbytné pro spermatogenezi, produkci energie, normální funkci spermií, pohyblivost spermií, ochranu spermií před ROS a proces oplodnění . Snížené hladiny těchto prvků u pacientů s hyperviskozním spermatem proto působí negativně na spermatogenezi, kvalitu spermatu a mužskou plodnost. Fruktóza a kyselina askorbová jsou navíc biomarkery funkce semenných váčků, zatímco vápník a zinek jsou biomarkery funkce prostaty. Fyzikální analýza ejakulátu včetně viskozity tak může být klinicky užitečná pro hodnocení sekreční aktivity těchto mužských přídatných žláz .
OS
OS vyvolaná volnými radikály, zejména ROS, je nyní považována za jeden z hlavních idiopatických faktorů, které ovlivňují lidské spermie . Nyní je považována za jednu z hlavních příčin mužské neplodnosti, to znamená, že 30 až 40 % neplodných mužů má zvýšený obsah ROS v semenné plazmě . Nedávné studie naznačily, že OS je hlavním mechanismem vlivu HSV na špatnou kvalitu spermatu . OS je stav, kdy obsah volných radikálů převyšuje hladinu antioxidantů. ROS, jako jsou hydroxylové radikály (OH- ), radikál superoxidového aniontu (O2- ) a peroxid vodíku (H2O2), jsou velmi reaktivní látky, které interagují s buněčnými makromolekulami, aby kompenzovaly jejich elektronový deficit . Ačkoli jsou volné radikály ve fyziologické koncentraci nezbytné pro kapacitaci spermií a akrozomální reakci, ve vysokých koncentracích mohou oxidovat DNA, proteiny a lipidy .
Lidské spermatické buňky jsou obzvláště citlivé na ROS, protože mají na své membráně vysoké množství polynenasycených mastných kyselin. Navíc během spermiogeneze ztrácejí většinu svých cytoplazmatických antioxidantů . Proto zvýšený obsah ROS a následně snížená hladina an-tioxidantů v semenné plazmě může zvýšit poškození DNA spermií, peroxidaci membránových lipidů a nakonec i poškození spermatických buněk a zvýšené riziko mužské neplodnosti . 8-OHdG, malondialdehyd a proteinový karbonyl jsou biomarkery oxidace DNA, proteinů a lipidů. Četné studie uvádějí zvýšený obsah těchto biomarkerů v seminální plazmě neplodných pacientů.
Leukocyty, zejména neutrofily a makrofágy, a dysfunkční spermie jsou hlavními endogenními zdroji produkce ROS v lidském spermatu . Nadprodukce ROS v lidském spermatu ovlivňuje mitochondriální funkci spermatických buněk a následně mo-tilitu spermií . Během infekce nebo zánětu mohou leukocyty uvolňovat až 100krát více ROS než normálně a přispívat k OS . Velké množství studií uvádí leukocytospermii u neplodných pacientů . Zvýšený počet leukocytů v semenné plazmě a prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-6, IL-8 a tumor nekrotizující faktor, je spojen s nadprodukcí ROS, oxidačním poškozením DNA spermií, membránových lipidů a následně apoptózou a abnormalitami spermií .
Leukocyty jsou obzvláště zodpovědné za rozvoj SHV, protože jsou zvýšené během infekce a produkují vysoké hladiny ROS . Pacienti s hyperviskózním spermatem mají vysoké procento leukocytů ve srovnání s nehyperviskózními muži. Nedávné studie naznačily významnou pozitivní korelaci mezi leukocytospermií a hyperviskozitou spermatu . Mahran a kol. ve své studii pozorovali leukocytospermii u 37,5 % neplodných mužů s hyperviskozním spermatem. Zvýšený počet leukocytů u pacientů s SHV navíc negativně koreloval s pohyblivostí a vitalitou spermií. Naznačili, že v 75 % případů je SHV zřejmě důsledkem infekce nebo zánětu. Elis a kol. navrhli, že protizánětlivou léčbou lze úspěšně léčit mírnou SHV.
Nejnovější důkazy prokázaly, že OS vyvolaná ROS je hlavním mechanismem HSV na špatnou kvalitu spermií a mužskou neplodnost u pacientů s hyperviskózním spermatem . Bylo také zjištěno, že OS souvisí s hyperviskozní krví . Ve studii Harisa a kol. pozorovali zvýšení hladin malon-dialdehydu a proteinového karbonylu u pacientů s vyšší viskozitou krve. Ukázali také, že zvyšující se koncentrace malondialdehydu a protein-karbonylu koreluje se zvyšujícím se stupněm viskozity. V jiné studii Kasperczyk a kol. uvádějí, že viskozita plné krve je spojena s OS, agregací erytrocytů a sníženou hladinou malondialdehydu.
Ačkoli tyto údaje naznačují, že OS přispívá k SHV, přesný mechanismus, jakým SHV zvyšuje OS, není dobře znám. Jeden z těchto mechanismů pravděpodobně souvisí se zvýšenou hladinou abnormálních spermií u pacientů s SHV. Pacienti s hyperviskózním spermatem mají ve srovnání se zdravými jedinci vyšší procento abnormálních spermií ve spermatu . Vzhledem k tomu, že dysfunkční spermie jsou jedním z hlavních zdrojů produkce ROS, může zvýšený počet nezralých a abnormálních spermií u pacientů s SHV vysvětlovat vyšší výskyt OS v jejich spermatu. Kromě toho je počet leukocytů, jakožto dalšího významného zdroje tvorby ROS, ve spermatu pacientů s SHV vyšší než u mužů s normálním spermatem. Proto lze zvýšený počet leukocytů v důsledku zánětu nebo infekce u pacientů s HSV považovat za další hlavní příčiny nadprodukce ROS a OS u těchto pacientů. Zvýšené ROS u pacientů s SHV mohou snižovat účinnou koncentraci antioxidantů v seminální plazmě a v důsledku toho zvyšovat škodlivé účinky ROS na spermie. Poškození antioxidantů spermatu lze tedy považovat za jeden z dalších hlavních mechanismů působení SHV na špatnou kvalitu spermatu . Ve studii Siciliano et al. uvádějí závažné poškození vysokomolekulárních i nízkomolekulárních antioxidantů u pacientů s SHV. Layali et al. uvedli, že hyperviskozní sperma zhoršuje celkovou kapacitu antioxidantů v seminální plazmě, což nakonec souvisí s peroxidací lipidů spermatické membrány. Podobně Aydemir et al. zjistili vyšší hladiny malondialdehydu v seminální plazmě pacientů s hyperviskozním spermatem ve srovnání s neviskozními jedinci. Tyto výsledky naznačují, že zvýšený počet abnormálních spermií a zánětlivých cytokinů a také závažné poškození antioxidantů, které jsou spojeny se zvýšenou peroxidací lipidů spermatické membrány, mohou být hlavní příčinou nízké kvality spermií u pacientů s SHV.
Závěr
SHV lze považovat za jednu z hlavních příčin nízké kvality spermií u mužů s hyperviskozním spermatem. Zhoršení motility spermií, nedostatek vychytávání zinku, změny stopových prvků, špatná kvalita spermatu, zvýšený počet leukocytů a produkce ROS a OS jsou hlavními mechanismy, kterými SHV vyvolává abnormality spermií a mužskou neplodnost. Poškození antioxidantů a OS v seminální plazmě je hlavním mechanismem SHV, který může být spojen s poškozením DNA spermií, peroxidací lipidů v membráně, nestabilitou chromatinu spermií a nízkou mírou oplození. Proto může být u pacientů vykazujících hyperviskozní sperma užitečná léčba antioxidanty k ochraně spermatických buněk oxidačním poškozením. Další studie možné léčby a příčin SHV jsou však nezbytné pro zlepšení plodnosti a úspěšnosti postupů asistované reprodukce.
Poděkování
Jsme hluboce zavázáni minulým i současným spolupracovníkům.
- Tahmasbpour E, Balasubramanian D, Agar-wal A: A multi-faceted approach to understanding male infertility: gene mutations, molecular defects and assisted reproductive techniques (ART). J Assist Reprod Genet 2014;31:1115-1137.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Wang SM: Clinical relevance of oxidation-reduction potential in the evaluation of male infertility. Urology 2017; 104:84-89.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Roychoudhury S, Sharma R, Gupta S, Majzoub A, Sabanegh E: Diagnostic application of oxidation-reduction potential assay for measurement of oxidative stress: clinical utility in male factor infertility. Re-prod Biomed Online 2017;34:48-57.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Layali I, Tahmasbpour E, Joulaei M, Jorsaraei SG, Farzanegi P: Total antioxidant capacity and lipid peroxidation in semen of patient with hyperviscosity. Cell J 2015;16:554-559.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Overstreet JW, Coats C, Katz DF, Hanson FW: The importance of seminal plasma for sperm penetration of human cervical mucus. Fertil Steril 1980;34:569-572.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Clavert A, Montagnon D, Cranz C, Rum-pler Y: Soluble seminal fluid proteins from various animal species. Arch Androl 1985:14:177-179.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Jones R, Mann T, Sherins R: Peroxidative breakdown of phospholipids in human spermatozoa, spermicidal properties of fatty acid peroxides, and protective action of seminal plasma. Fertil Steril 1979;31:531-537.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Huret JL: Nuclear chromatin decondensa-tion of human sperm: a review. Arch Androl 1986;16:97-109.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Andrade-Rocha F: Physical analysis of ejaculate to evaluate the secretory activity of the seminal vesicles and prostate. Clin Chem Lab Med 2005;43:1203-1210.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Stephanus du Plessis S, Gokul S, Agarwal A: Semenná hyperviskozita: příčiny, důsledky a léčba. Front Biosci (Elite Ed) 2013;5:224-231.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Esfandiari N, Burjaq H, Gotlieb L, Casper RF: Semenná hyperviskozita je spojena se špatným výsledkem oplodnění in vitro a přenosu embrya: prospektivní studie. Fertil Steril 2008;90:1739-1743.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Du Plessis SS, Gokul S, Agarwal A: Semenná hyperviskozita: příčiny, důsledky a léčba. Front Biosci (Elite Ed) 2013;5:224-231.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Mendeluk GR, Munuce MJ, Carizza C, Sardi M, Bregni C: Sperm motility and ATP content in seminal hyperviscosity. Arch Androl 1997;39:223-227.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Mahran Z, El-Eraki Saleh M: Human semen hyperviscosity: prevalence and effects on physical and biochemical semen parameters in subfertile Egyptian men. Egypt J Dermatol Venerol 2014;34:135-139.
Externí zdroje
- Crossref (DOI)
- Elzanaty S, Malm J, Giwercman A: Viskoelasticita semenné tekutiny ve vztahu k funkci nadvarlat a přídatných pohlavních žláz a její vliv na motilitu spermií. Int J Androl 2004;27:94-100.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Esfandiari N, Gotlieb L, Casper RF: Seminal hyperviscosity is associated with poor outcome of controlled ovarian stimulation and intrauterine insemination: a prospective study. Int J Fertil Womens Med 2006;51:21-27.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Khan MS, Zaman S, Sajjad M, Shoaib M, Gilani G: Assessment of the level of trace element zinc in seminal plasma of males and evaluation of its role in male infertility. Int J Appl Basic Med Res 2011;1:93-96.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Gopalkrishnan K, Padwal V, Balaiah D: Does seminal fluid viscosity influence sperm chro-matin integrity? Arch Androl 2000;45:99-103.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Gorczyca W, Traganos F, Jesionowska H, Darzynkiewicz Z: Presence of DNA strand breaks and increased sensitivity of DNA in situ to denaturation in abnormal human sperm cells: analogy to apoptosis of somatic cells. Exp Cell Res 1993;207:202-205.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Manicardi GC, Bianchi PG, Pantano S, Az-zoni P, Bizzaro D, Bianchi U, Sakkas D: Přítomnost endogenních nik v DNA ejakulovaných lidských spermií a její vztah k přístupnosti chromomycinu A3. Biol Reprod 1995;52:864-867.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Colagar AH, Marzony ET, Chaichi MJ: Zinc levels in seminal plasma are associated with sperm quality in fertile and infertile men. Nutr Res 2009;29:82-88.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Zhou X, Li Y, Li Z, Cao Y, Wang F, Li C: Effect of dietary zinc on morphological characteristics and apoptosis related gene expression in the small intestine of Bama miniature pigs. Acta Histochem 2017;119:235-243.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Perera NC, Godahewa GI, Lee J: Cop-per-zinc-superoxide dismutase (CuZnSOD), an antioxidant gene from seahorse (Hippocampus abdominalis); molecular cloning, sequence characterization, antioxidant activity and potential peroxidation function of its recombinant protein. Fish Shellfish Immunol 2016;57:386-399.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Zheng JL, Zeng L, Xu MY, Shen B, Wu CW: Different effects of low- and high-dose waterborne zinc on Zn accumulation, ROS levels, oxidative damage and antioxidant responses in the liver of large yellow croaker Pseudosciaena crocea. Fish Physiol Biochem 2017;43:153-163.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Seth R, Corniola RS, Gower-Winter SD, Morgan TJ Jr, Bishop B, Levenson CW: Nedostatek zinku indukuje apoptózu prostřednictvím mitochon-driálních cest závislých na p53 a kaspáze v lidských neuronálních prekurzorových buňkách. J Trace Elem Med Biol 2015;30:59-65.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Gonzales GF, Villena A: Influence of low corrected seminal fructose levels on sperm chromatin stability in semen from men attending an infertility service. Fertil Steril 1997;67:763-768.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Said L, Galeraud-Denis I, Carreau S, Saâd A: Vztah mezi kvalitou spermatu a složkami semenné plazmy: alfa-glukosidázou, fruktózou a citrátem u neplodných mužů ve srovnání s normospermickou populací tuniských mužů. Andrologia 2009;41:150-156.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Skandhan KP, Mazumdar B, Sumangala B, Jaya V: Seminal plasma calcium in normal and infertile patients. Urologia 2017;84:35-37.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Blomberg Jensen M, Gerner Lawaetz J, An-dersson AM, Petersen JH, Nordkap L, Bang AK, Ekbom P, Joensen UN, Prætorius L, Lundstrøm P, Boujida VH, Lanske B, Juul A, Jørgensen N: Nedostatek vitaminu D a nízká hladina ionizovaného vápníku souvisí s kvalitou spermatu a hladinou pohlavních steroidů u neplodných mužů. Hum Reprod 2016;31:1875-1885.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Colagar AH, Marzony ET: Ascorbic Acid in human seminal plasma: determination and its relationship to sperm quality. J Clin Biochem Nutr 2009;45:144-149.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Virk G, Ong C, du Plessis SS: Effect of oxidative stress on male reproduction. World J Mens Health 2014;32:1-17.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Lanzafame FM, La Vignera S, Vicari E, Ca-logero AE: Oxidative stress and medical anti-oxidant treatment in male infertility. Reprod Biomed Online 2009;19:638-659.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Aydemir B, Onaran I, Kiziler AR, Alici B, Akyolcu MC: The influence of oxidative damage on viscosity of seminal fluid in infertile men. J Androl 2008;29:41-46.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Hosseinzadeh Colagar A, Pouramir M, Tah-masbpour Marzony E, Ali Jorsaraei SG: Relationship between seminal malondialde-hyde levels and sperm quality in fertile and infertile men. Braz Arch Biol Technol 2009; 52:1387-1392.
Externí zdroje
- Crossref (DOI)
- Mahfouz RZ, du Plessis SS, Aziz N, Sharma R, Sabanegh E, Agarwal A: Sperm viability, apoptosis, and intracellular reactive oxygen species levels in human spermatozoa before and after induction of oxidative stress. Fertil Steril 2010;93:814-821.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Nandipati KC, Sharma RK, Zippe CD, Raina R: Role oxidačního stresu v patofyziologickém mechanismu erektilní dysfunkce. J Androl 2006;27:335-347.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Said TM: Oxidative stress, DNA damage and apoptosis in male infertility: a clinical approach. BJU Int 2005;95:503-507.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Prabakaran SA: Mechanismus, měření a prevence oxidačního stresu ve fyziologii mužské reprodukce. Indian J Exp Biol 2005;43:963-974.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Agarwal A, Mulgund A, Sharma R, Sabanegh E: Mechanisms of oligozoospermia: an oxi-dative stress perspective. Syst Biol Reprod Med 2014;60:206-216.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Oborna I, Fingerova H, Novotny J, Brezinova J, Svobodova M, Aziz N: Reactive oxygen species in human semen in relation to leukocyte contamination. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2009; 153:53-57.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Durairajanayagam D, Agarwal A, Ong C, Prashast P: Lycopene and male infertility. Asian J Androl 2014;16:420-425.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Agarwal A, Saleh RA, Bedaiwy MA: Reactive oxygen species in the pathophys-iology of human reproduction (Úloha reaktivních forem kyslíku v patofyziologii lidské reprodukce). Fertil Steril 2003;79:829-843.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Lavranos G, Balla M, Tzortzopoulou A, Syriou V, Angelopoulou R: Investigating ROS sources in male infertility: a common end for numerous pathways. Reprod Toxicol 2012;34:298-307.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Henkel R, Kierspel E, Stalf T, Mehnert C, Menkveld R, Tinneberg HR, Schill WB, Kruger TF: Effect of reactive oxygen species produced by spermatozoa and leukocytes on sperm functions in non-leukocytospermic patients. Fertil Steril 2005;83:635-642.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Rengan AK, Agarwal A, van der Linde M, du Plessis SS: An investigation of excess residual cytoplasm in human spermatozoa and its distinction from the cytoplasmic droplet. Re-prod Biol Endocrinol 2012;10:92.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Castiglione R, Salemi M, Vicari LO, Vicari E: Relationship of semen hyperviscosity with IL-6, TNF-alfa, IL-10 and ROS production in seminal plasma of infertile patients with prostatitis and prostato-vesiculitis. Androlo-gia 2014;46:1148-1155.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Quayle AJ, Xu C, Mayer KH, Anderson DJ: T lymfocyty a makrofágy, ale ne pohyblivé spermie, jsou významným zdrojem viru lidské imunodeficience ve spermatu. J Infect Dis 1997;176:960-968.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Elia J, Delfino M, Imbrogno N, Capogreco F, Lucarelli M, Rossi T, Mazzilli F: Human semen hyperviscosity: prevalence, pathogen-esis and therapeutic aspects. Asian J Androl 2009;11:609-615.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Harisa GI: Blood viscosity as a sensitive indicator for paclitaxel induced oxidative stress in human whole blood. Saudi Pharm J 2015; 23:48-54.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Kasperczyk A, S?owi?ska-?o?y?ska L, Do-brakowski M, Zalejska-Fiolka J, Kasperczyk S: The effect of lead-induced oxidative stress on blood viscosity and rheological properties of erythrocytes in lead exposed humans. Clin Hemorheol Microcirc 2014;56:187-195.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
- Crossref (DOI)
- Siciliano L, Tarantino P, Longobardi F, Rago V, De Stefano C, Carpino A: Impaired seminal antioxidant capacity in human semen with hyperviscosity or oligoasthenozoospermia. J Androl 2001;22:798-803.
Externí zdroje
- Pubmed/Medline (NLM)
Kontakty autorů
Alireza Shahriary
Centrum pro výzkum chemických poranění
Ústav biologie systému a otrav
Baqiyatallah University of Medical Sciences, Teherán (Írán)
E-Mail [email protected]
Eisa Tahmasbpour
Laboratoř regenerativní medicíny &
Biomedical Innovations, Pasteur Institute of Iran, Tehran (Iran)
E-Mail [email protected]
Podrobnosti článku / publikace
Přijato: January 29, 2018
Accepted: 2018
Publikováno online: 2019
Datum vydání: září 2019
Počet stran v tisku: Počet stran: 6
Počet obr:
Počet tabulek: 0
ISSN: 1661-7649 (Print)
eISSN: 1661-7657 (Online)
Další informace: https://www.karger.com/CUR
Open Access License / Drug Dosage / Disclaimer
Tento článek je licencován pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezpracovávejte dílo 4.0 International License (CC BY-NC-ND). Použití a šíření pro komerční účely, stejně jako jakékoli šíření upraveného materiálu, vyžaduje písemný souhlas. Dávkování léků: Autoři a vydavatel vynaložili veškeré úsilí, aby výběr a dávkování léků uvedené v tomto textu byly v souladu s aktuálními doporučeními a praxí v době vydání. Vzhledem k probíhajícímu výzkumu, změnám ve vládních nařízeních a neustálému přísunu informací týkajících se farmakoterapie a reakcí na léky však čtenáře vyzýváme, aby si u každého léku zkontroloval příbalový leták, zda nedošlo ke změnám v indikacích a dávkování a zda nejsou doplněna varování a bezpečnostní opatření. To je zvláště důležité, pokud je doporučovaný přípravek novým a/nebo zřídka užívaným lékem. Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Prohlášení, názory a údaje obsažené v této publikaci jsou výhradně výroky jednotlivých autorů a přispěvatelů, nikoliv vydavatele a editora (editorů). Výskyt reklamy a/nebo odkazů na produkty v publikaci neznamená záruku, podporu nebo schválení inzerovaných produktů či služeb nebo jejich účinnosti, kvality či bezpečnosti. Vydavatel a redaktor(é) se zříkají odpovědnosti za jakoukoli újmu na zdraví osob nebo majetku způsobenou myšlenkami, metodami, návody nebo výrobky, na které se v obsahu nebo inzerátech odkazuje
.