Ignatius Aphrem II, hlava Syrské pravoslavné církve, vyzval vládu Spojeného království, aby zrušila hospodářské sankce proti Sýrii, které podle něj „prodlužují utrpení nevinných civilistů“.
Vyjádřil se tak během online humanitární konference s britskými poslanci, diplomaty a mezinárodními náboženskými představiteli: „V současné době je nesporné, že uvalení těchto ochromujících ekonomických sankcí zhoršilo humanitární krizi v Sýrii. Vážně omezují přístup k potravinám, zdravotnickému vybavení a život zachraňujícím lékům.“
Bývalý britský velvyslanec v Sýrii Peter Ford, který se konference zúčastnil, souhlasil: „
Apoštolský nuncius v Sýrii mezitím prohlásil, že syrský lid ztrácí naději, že se někdy vrátí mír a normální situace. „Bohužel to, co v srdcích mnoha lidí umírá, je naděje,“ řekl 17. září kardinál Mario Zenari. Informoval, že „křehké příměří“ sice vedlo ke snížení počtu bombardování, ale že existuje „bomba chudoby“, která způsobuje hlad, podvýživu a šíření nemocí.
Katolická a pravoslavná církev podle něj dělají, co mohou, aby „vrátili naději“.
Jiný blízkovýchodní prelát varoval, že tamní křesťanství se začalo jevit jako „potápějící se loď“. Kardinál Bechara Rai, patriarcha maronitské katolické církve, to prohlásil na nedávném ekumenickém setkání křesťanů z celého regionu. „Loď ohrožovaná silnými větry a vlnami“ podle kardinála Raie symbolizuje „svědeckou církev na moři našich blízkovýchodních zemí sužovanou větry konfliktů a válek, politických, ekonomických, finančních a existenčních krizí a epidemií korony“.
Rai zdůraznil obtížné postavení mnoha křesťanů v Libanonu po výbuchu v bejrútských docích, který vyhnal z domovů 300 000 lidí a způsobil další chaos v již tak problémové ekonomice. Více než 50 procent obyvatel Libanonu žije pod hranicí chudoby a ještě před pandemií koronaviru dosahovala míra nezaměstnanosti 25 procent. V žebříčku vnímání korupce pro rok 2019, který sestavuje organizace Transparency International, se Libanon umístil na 137. místě ze 180 zemí (180 je nejhorší).
.